Co je Sport?

Při vyslovení slova sport většina lidí vidí zdravého člověka. Vytvořili jsme si představu, že takový člověk zdravě jí, sportuje stará se o své tělo a je idolem pro slovo zdraví.

Položme si otázku, je tomu tak? Nabídnu vám odpověď, jak ji podle mých praktických a teoretických zkušeností nabytých ve škole pro sportovce, vidím já. Nemusíte se mnou souhlasit a budu ráda, když svou odpověď budete hledat sami, bez předsudků.

Podle definice, kterou jsem se naučila ve škole, je sportovní trénink soubor činností které vedou k optimálnímu nebo spíš k maximálnímu sportovnímu výkonu. Ano sportovní výkon je to co má sportovec neustále před očima a podle toho je nastaven celý tréninkový proces.

Podle mého názoru má sportovní výkon jednu přednost, motivuje jinak líného člověka k tomu, aby vstal a šel trénovat. A několik záporů, nutí ego člověka k přetížení organismu a používání jakýchkoliv mnohdy i zakázaných prostředků, aby bylo dosaženo nad maximálního výkonu. Takto ve zkratce, já vidím sport a sportovce.

Vím, že to tak nemají všichni sportovci a někteří opravdu sportují, neboť je to opravdu baví. Však ani tito většinou neposlouchají signály svého těla. Poslouchají své ego, které je nutí, když ne vítězit nad ostatními alespoň vítězit, na sebou samotným.

Sport v posledním století dosáhl astronomických výsledků, astronomických částek i astronomické sledovanosti. Možná se někdy, ptáte kam až to může zajít. Jaké jsou limity lidského těla a jaké jsou limity kupčení s lidskými schopnostmi?

Možná se divíte kolik lidí sleduje sportovní pořady a jak málo lidí se zvedne z gauče a sportuje. Tento virtuální svět, vidím já jako všem bytostem velmi škodlivý. Pohled na zatejpované sportovce, ukazuje, že je v pořádku, že sport ubližuje.

Čím víc přemýšlím o jeho vlivu a skládám do tohoto puzzle střípky toho, co jsem za svou praxi nasbírala, tím méně jsem ochotna se tohoto virtuálního sportování účastnit.

Někteří lidé soudí, že sportovec je přeci zdravý člověk.  Dívají se na sportovce jako na idoly zdraví a diví se, jak to, že někdo z nich mohl umřít, vždyť žil tak zdravě.

Možná jste to už také slyšely, “co bych si nezakouřil, Zdenek v životě nekouřil sportoval a už je po něm”. Nebo “proč bych se honil, podívej se na Tondu, takový sportovec a umřel přímo na hřišti”.

Ano často srovnáváme nesrovnatelné, a často jsou právě sportovci tím vzorem, ale ne vždy dobrým.

Domnívám se, že mnohem víc pozornosti než sportu vrcholovému, by se mělo lidstvo obrátit ke sportu pro zdraví a radost. Přestat soutěžit a začít se radovat.

Vím že to asi nevydělá moc peněz, o které jde ve sportu především. Neboť ruku na srdce, sporty které peníze nevydělají, téměř nikoho nezajímají.

Je to vážně k pláči. Je tolik možností sportovat, každá bytost je jedinečná a každou baví něco jiného. Proto by měly být všechny sportovní disciplíny jako jeden celek, a tak by se na ně mělo pohlížet. Jasné jsem naivní idealistka, píšu jen svůj pohled.

Sport, by se měl stát opravdu tím ideálem lidského zdraví a cti. Zatím však je plný dopingu, nečistých peněz, korupce a fanoušků, kteří všechno tohle podporují sledovaností.

Přeji si sport pro zdraví, aby lidé začali sportovat, protože je to baví. Když cítí, že je tělo žádá o odpočinek, aby ho respektovali a nepřetěžovali. Sport, aby byl denním chlebem každého člověka ve všech jeho podobách.

Aby lidé rozvíjeli své pohybové schopnosti do všech rovin a nezatěžovali svá těla jednostranně. Sportovali pro radost a ne pro výkon. Naslouchali potřebám těla pozorně a nenechali ego překřičet slabý hlásek tělesných pocitů.

Pak bude Sportovec ten správný ideál zdraví a bude to pravda a ne lež.

Pohyb je lék pro tělo i duši